Fenomén Baťa

13. duben - 29. srpen 2010

Zlín jest zářivým fenoménem
Le Corbusier

Architektura betonu, cihly, kovu a skla
Ojediněle důsledná standardizace, unifikace a typizace
Stavba jako součást vyššího urbanistického celku
Architektura jako firemní značka – Architektura jako stroj
Architektura jako výsledek spolupráce architekta a stavebníka

Zlín byl jedním z nejvýraznějších center meziválečné architektury v českých zemích a jediným důsledně budovaným funkcionalistickým městem v Evropě s nezaměnitelným a originálním pojetím výstavby ještě před sestavením a vyhlášením Athénské charty (1933). Baťův Zlín jako urbanisticko-architektonický celek byl fenoménem, který neměl v evropském měřítku obdoby a zůstal nenahraditelnou sugestivní výpovědí o meziválečném a krátce i poválečném období. Vyrostl nevídaným tempem z dominantního obuvnického průmyslového odvětví v městskou průmyslovou aglomeraci s diverzifikovanou odvětvovou průmyslovou strukturou, provázanou s výzkumem, nejnovějšími poznatky a s rozsáhlou infrastrukturou a službami. Rozvoj Zlína, zkoncipovaného v meziválečném období do podoby zahradního města s přísným funkčním zónováním, byl úzce spojen s výrobním areálem firmy Baťa, ležícím v jeho centru. Dodnes nese nesmazatelné a výrazné stopy specifického firemního architektonického pojetí. Charakter výstavby organicky vyrůstal z průmyslového stavebnictví, z architektury továrních objektů, a dá se tedy mluvit o industriální estetice města a industriálním modelu organizace života. Město získalo svou charakteristickou tvář, danou nejen standardizovaným pojetím výstavby, ale i novým životním stylem. Tato specifika se odrazila i ve firemní výstavbě mimo Zlín – v realizacích obchodních domů v celé republice i v zahraničí a především při výstavbě urbánních celků v celém světě. Baťovské satelitní továrny a sídliště jako výrobní a obytné jednotky byly příkladem rozvíjení dokonale propracovaného systému unifikace a standardizace a nesly přehledný rukopis zlínského centra.

Zlínská architektura představuje nejen v českém měřítku ojedinělý úkaz. V jejím základu stojí jedno z nejrozsáhlejších a zároveň nepromyšlenějších užití dokonalé standardizace a typizace, maximální ekonomizace pořízení stavby a maximální zjednodušení a omezení počtu stavebních prvků na všechny typy staveb. Železobetonový skelet s unifikovaným rozponem 6,15 x 6,15 m, lhostejno, zda pro tovární objekt, školu, hotel nebo internát. K tomu cihelná vyzdívka a okna v kovových rámech. Výsledkem toho je jedna z nejpůsobivějších větví moderní architektury. Té, která je rychlá, úsporná, racionální, dokonale funkční a bezozdobná. Architektura, která působí jako dokonale fungující stroj a zároveň funguje jako firemní značka, nenapodobitelná a nenapodobovaná.

Fenomén Baťa - NG Praha