Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

  • Čeština
  • English
  • Úvod
  • Aktuality
  • O nás
    • O galerii
    • Historie
    • Nový Zlínský salon
      • 2017
      • 2014
        • Odborná jury VII. Nového Zlínského salonu
        • Seznam účastníků
      • 2008
        • Odborná jury V. Nového Zlínského salonu
        • Pocta Adrieně Šimotové
        • Pocta Juraji Bartuszovi
      • 2005
        • Odborná jury IV. Nového Zlínského salonu
        • Pocta Vladimíru Vašíčkovi
        • Pocta Ivanu Štěpánovi
      • 2002
      • 1999
      • 1996
    • Zlínský salon mladých
      • Cena Václava Chada
      • Cena Igora Kalného
      • 2015
      • 2012
      • 2009
      • 2006
      • 2003
      • 2000
      • 1997
    • Ke stažení
    • Sbírky
      • Obrazy
      • Kresby
      • Grafika
      • Sochy
      • Architektura
    • Spolupracujeme
    • Galerie ONLINE
      • Online průvodce
      • Archiv časopisu Prostor Zlín
      • Zajímavosti z depozitáře a kvízy
      • Galerie pro děti ONLINE
        • Galeřiště (2 - 5 let)
        • Tvůrčí úkoly
        • Sobotní výtvarná dílna
      • Okem kurátora
      • Stopy architektů ve Zlínském kraji
    • Volná místa
  • Výstavy
    • Aktuální
    • Připravované
    • Minulé
    • Galerie ONLINE
  • Doprovodný program
    • Aktuální
    • Připravovaný
    • Minulý
    • Celoroční aktivity
    • Pro děti
    • Básníci v Prostoru Zlín
      • 2010
      • 2011
      • 2012
      • 2013
      • 2014
      • 2015
      • 2016
      • 2017
      • 2018
      • 2019
      • 2020
      • Vernisáže & derniéry
      • 2021
  • Knihovna
  • Publikace a Prostor Zlín
    • Prostor Zlín
      • O časopise
      • Objednávky
      • Archiv
  • Pro školy
    • Mateřská
    • Základní
      • 1. stupeň
      • 2. stupeň
    • Střední
  • Pro návštěvníky
    • Otevírací doba galerie a vstupné
    • Informace o zpracování osobních údajů
  • Kontakt
    • Kontakt
    • Pro média
    • Napsali o nás

David Přílučík - Movies of Tomorrow
31. říjen - 31. prosinec 2018

Umění p(r)o práci
25. září - 02. prosinec 2018
Vztah managementu firmy Baťa k umění od 20. let 20. století

Nová doba – nový život - meziválečná architektura v lázních Luhačovice 1918 - 1948
18. září - 25. listopad 2018

Náměstí Práce ve Zlíně a jeho proměny
21. srpen - 28. říjen 2018
– k výročí F. L. Gahury

JSME KURÁTORY!
13. červen - 12. srpen 2018
Žáci ZUŠ Zlín představují výběr děl ze sbírek KGVU ve Zlíně

910111213

David Přílučík - Movies of Tomorrow

31. říjen - 31. prosinec 2018

2. podlaží budovy 14, videoroom
Trvání výstavy: 31. 10. - 31. 12. 2018
Vernisáž výstavy: 30. 10. v 17. hodin
kurátor výstavy: Ivan Bergmann

David Přílučík představí své video Blind Bidding. To se zabývá současným vývojem v oblasti generace a distribuce dat, což Přílučík demonstruje na příkladu z filmového průmyslu. Video zachycuje fiktivního vývojáře Petera Davise, který přednáší o možnostech využití dat pocházejících ze starých filmů režiséra Victora Fleminga. Ačkoliv je Fleming již dávno po smrti, lze dnes spekulovat o jeho potenciálních nových filmech, jejichž děj vychází z režisérových realizovaných snímků. Blind Bidding však nespekuluje o podobě budoucnosti jako takové, ale o způsobu jejího formování a o tom, kdo má právo jej utvářet. Ve videu tak vyvstávají důležité otázky ohledně možných dopadů technologického vývoje na kulturní a sociální sféru.


David Přílučík
 

Obraz jako stroj

Co by se změnilo, kdybychom zjistili, že výpočetní procesy nebyly vynalezeny, ale objeveny? A co kdybychom došli  k závěru, že skutečným gravitačním centrem evoluce inteligence není genealogie lidského mozku, ale epidemiologie obrazů a vizuálních jazyků? Tyto dvě provokace stojí v pozadí dnešního obratu v našem chápání toho, co znamená inteligence, a do jaké míry můžeme nějakou inteligenci považovat za v pravém slova smyslu umělou. 
Dle Friedricha Kittlera je křemíkový čip přírodou, jež přepočítává sebe samu. Dle Friedricha Schellinga je filosofie „přírodní historií mysli“, a spolu s veškerým myšlením vůbec se podílí na „produkci přírody“. Jinými slovy, procedury, jež běžně spojujeme s inteligencí, jsou bohatě rozseté přes několik škál, dimenzí a registrů reality. Místo toho, abychom inteligenci připisovali jenom specifickým shlukům organické hmoty, které nazýváme „lidmi“, můžeme začít rozlišovat celé spektrum inteligencí – minerální, uhlíkovou, individuální, systémovou.
Pokud recept na umělou inteligenci spočívá v opracování křemíkových minerálů, do kterých se pak pustí elektřina (plus pár dalších operací a ingrediencí), jde zde spíše o odhalení latentní vlastnosti hmoty samotné, než o vytvoření něčeho „umělého“. 
Křemíková (někdy dnes nazývaná také „strojová“) inteligence je jiným žánrem inteligence než ta založená na organických sloučeninách uhlíku (které nabývají někdy hyperkomplexních forem, např. v podobě lidského těla).
Evoluce obou žánrů se nedávno potkala v podobě vstupu vizuální kultury hominidů do strojových výpočetních procedur. Miliony a miliony obrázků pořízených ručními kamerami, jež tento živočišný druh nazývá „smartfony“, jsou denně instrumentalizované jako krmivo pro trénink neuronových sítí.
Tohle prolínání lidské vizuální kultury s nelidskými výpočetními kapacitami postupně vyústilo do situace, kdy produkce obrazů stroji pro stroje představuje dominantní formu komunikace na internetu. Obdobně se to má i s pohyblivými obrazy
produkovanými o něco vyspělejšími kamerami. 
Musíme si uvědomit, že obrazy, které strojová inteligence produkuje, jsou obrazy jenom náhodou. Povrch digitálních obrazů je ve skutečnosti diagramatickým prostorem strojového myšlení. Neboli jinak řečeno – obrazy se stávají stroji, stávají se vektory algoritmických operací.
Když se díváme na filmový trailer sestavený strojovou inteligencí, díváme se na návrh neuronové sítě, jak co nejlépe vyřešit problém toho, jak nejlépe zorganizovat data, jež má k dispozici, s ohledem na vzory a pravidelnosti, jež v nich nachází. Filmový jazyk a filmový obraz přestávají být vyjádřením lidské kreativity a stávají se vedlejším, povrchovým produktem mimo-lidské mysli přemýšlející sebe samu po své autonomní evoluční trajektorii.
Stroj, jež myslí skrze obraz, je zároveň strojem, jež luští budoucnost z pozorovaných regularit, jež spatřuje ve svých vstupních datech, podobně jako věštkyně luštící váš osud ze dlaně. Snad v této budoucnosti spatří i brzký konec lidského přesvědčení o výjimečnosti kognitivních a kreativních schopností, jimiž je tento druh nadán.

Autor textu: Lukáš Likavčan

 

Krajská galerie výtvarného
umění ve Zlíně, p.o.

Vavrečkova 7040
760 01 Zlín

Galerie na mapě

info@galeriezlin.cz
+420 573 032 220

IČO: 00094889

Baťův institutkraj nové

Copyright © 2023 Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, p.o.

Vyrobil: HEADBOX

  • Mapa stránek
  • Podmínky používání
  • Vyhledávání
  • Prohlášení o přístupnosti