Před 110 lety se narodil významný zlínský architekt Zdeněk Plesník

Vloženo: 02. září 2024

Akademický architekt Zdeněk Plesník patřil vedle Miroslava Drofy, Vladimíra Kubečky, Jiřího Voženílka a Antonína Vítka k výrazným osobnostem zlínské poválečné architektury. Ve svém díle dospěl k osobitému výrazu, v němž se v pojetí průmyslových, veřejných, administrativních i občanských staveb odklonil od běžné stavební produkce a navázal na tradice naší meziválečné avantgardy a zlínské funkcionalistické architektury.

Zdeněk Plesník se narodil 2. září 1914 ve Valašském Meziříčí. Vystudoval odbornou školu na zpracování dřeva ve svém rodném městě (k výrazným absolventům této školy patřili i architekti Václav Hilský, Antonín Tenzer nebo R. F. Podzemný). Od roku 1933 se stal posluchačem Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Již v době studia poznal prostředí baťovského koncernu a po ukončení školy v roce 1937 nastoupil do reklamního a později do stavebního oddělení firmy Baťa. Začal spolupracovat i se zlínským stavitelem a architektem Ferdinandem Sedláčkem. Ve studiu pokračoval od roku 1939 na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Josefa Gočára. Po uzavření českých vysokých škol byl spolu s dalšími studenty zatčen a vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen v Německu. V roce 1941 se po čtrnácti měsících vrátil do Zlína a pracoval do konce války ve Filmových ateliérech na Kudlově, kde uplatnil především své výrazné kreslířské schopnosti. Akademii absolvoval v roce 1947 (profesor Jaroslav Fragner) a nastoupil na Slovensko do podniku Drevounia Turany.

Ve Zlíně architekt definitivně zakotvil v roce 1949. I když v té době doznívalo období slavné zlínské funkcionalistické - především „baťovské“ architektury - která dala městu jeho charakteristickou a neopakovatelnou podobu, rozvíjel ve své tvorbě i nadále osvědčený konstrukční standard i myšlenky meziválečného architektonického pojetí. Jeho práce byla tedy od počátku ovlivněná racionálními i sociálními aspekty. Architekt dokázal platnost funkcionalistických a konstrukčních hodnot a možnost jejich dalšího tvůrčího rozvíjení v souvislosti s aplikací nejnovějších technologií a materiálů při osobitém vytváření umělého prostředí. Jeho dílo bylo podstatnou část života spojeno s projektovou a inženýrskou organizací Centroprojekt navazující na projektovou a stavební kancelář firmy Baťa Zlín - soustředěnou na výstavbu závodů spotřebního průmyslu: kožedělného, obuvnického, textilního, strojírenského, sklářského a keramického - na území naší republiky i v zahraničí.

Rozsáhlá architektova tvorba zahrnuje realizace i návrhy průmyslových, veřejných, administrativních i obytných staveb, které patří k dokladům nejlepších tradic našeho stavebního umění. Je také nutno připomenout urbanistické studie a návrhy nábytku. Jako ukázky jeho racionální a přitom stylově vytříbené průmyslové architektury lze uvést například strojírenský závod MEZ v Hulíně, rozhlasový vysílač a tiskárnu map v Pekingu, Oděvní závody Jiřího Wolkera v Prostějově, závod Karlovarský porcelán v Nové Roli nebo Výzkumný ústav bavlnářský v Ústí nad Orlicí.

Z veřejných a administrativních realizací nelze opomenout hvězdárnu ve Valašském Meziříčí a ve Zlíně budovy Dopravních podniků a Kancelářských strojů z padesátých let a především realizace Fotografie a Centroprojektu (spoluautor), Domu služeb i novou provozní budovu družstva Fotografia v Příluku (dnes sloužící jinému účelu). 

Zdeněk Plesník zemřel 28. září 2003 ve věku 89. let. Ve svém díle nezapřel pražské umělecké školení u výrazných osobností meziválečné avantgardy, ani působení u firmy Baťa. Své myšlenky zaznamenával okamžitě bravurní kresbou. Od počátku tvorby byl jeho architektonický výraz spojen s neustálým hledáním nových a progresivních možností v rámci technologie a stavebnictví, který jeho tvorbu odlišoval od padesátých let od převažující stavební produkce. Spojil široký okruh podmínek zadání s řadou variant možností řešení provozu, konstrukce a  využití dostupných materiálů tak, aby průmyslová budova sloužila a podpořila aktivity, kterým sloužila. Mezi hlavní charakteristiky jeho práce patří také souvislý prostorový koncept a rozvrh stavby inspirovaný místem a potřebami provozu. Za své celoživotní dílo převzal v roce 2000 Cenu města Zlína.

V rámci dlouhodobé orientace zlínské galerie na prezentaci architektury ve zlínském regionu proběhly v galerijních prostorách dvě výstavy díla této výrazné osobnosti. Na přelomu let 1998–1999 připravila zlínská galerie v úzké spolupráci s architektem výstavu jeho celoživotního díla. V roce 2001 byly v Domě umění představeny formou fotografické dokumentace exteriérů i interiérů a modelů doplněných originálními architektonickými studiemi a kresbami jeho tři zlínské vily pro známé cestovatele Hanzelku a Zikmunda a hudebního skladatele Zdeňka Lišku. 

autorka textu: Ladislava Horňáková

110. výročí narození Zdeňka Plesníka a výstavy ve spolupráci se zlínskou galerií